Nejčernější předpovědi varují: za sto let bude alergií trpět už každý druhý Evropan. Lékaři z celého světa se teď soustředí na hledání příčin.. 

Pracovní neschopnost, absence ve škole, zvýšené náklady na zdravotní péči - to jsou dopady, které má alergie na celou společnost. Lidi pak trápí tím, že se cítí unavenější, mají dýchací potíže, nemohou jít do přírody, používat kosmetiku, jíst určité potraviny a ani chovat domácí zvířata. Zatímco před padesáti lety byla alergie spojována s pár jedinci, kterým v době kosení trav teklo z nosu a z očí, dnes s ní mají zkušenost skoro v každé rodině. Alergie se stává častým konverzačním tématem: "Ne, koláč s mákem si nedám - mám na mák alergii. Nejsou v tom dortu ořechy? Syn po nich otéká. Kdyby mě štípla včela - omdlím, musíte rychle zavolat záchranku."

Naši předci takové problémy neměli. A nebylo to tím, že o nich nevěděli. Proč se situace tak rapidně změnila? Lékaři nemají jasno. Proto v Evropě začíná dosud největší výzkum příčin alergií a astmatických onemocnění. Projektu se zúčastňují vědečtí pracovníci z řady zemí, kteří se budou snažit odhalit příčiny prudce narůstajícího počtu onemocnění.
Neustálý vzestup nemocných totiž vzbuzuje vážné obavy. Podle předpovědi vědců bude v roce 2115 trpět alergiemi polovina Evropanů. Jejich léčba bude stát mnoho peněz, jejich život bude omezovaný vyhýbáním se alergenům, v krajním případě budou ohroženi na životě.

Nejvíce znepokojivý je růst alergií a astmatických onemocnění mezi dětmi. Zvláště postižené jsou děti v Británii, kde zaznamenali největší počet nemocných alergií z celé Evropy - 32,2 procenta mladistvých ve věku 13 až 14 let. Na druhém místě je Irsko s 29,1 procenta, pak Malta a Finsko s 16 procenty. V celosvětovém měřítku je největší nemocnost v Austrálii a na Novém Zélandu, kde nyní trpí astmatem a alergiemi asi 50 procent dětí.

Koordinátorem pětiletého vědeckého projektu, kterého se zúčastní 25 univerzit a vědeckých ústavů, je profesor Paul van Cauwenberge, děkan lékařské fakulty univerzity v belgickém Gentu. Projekt Globální evropská síť pro alergie a astma, na něž Evropská komise pro začátek věnovala zhruba 460 miliónů korun, má soustředit informace a studie o alergiích, které již jsou k dispozici v jednotlivých zemích a vědeckých pracovištích. Do dvou let lze očekávat první výsledky.

Kde je příčina?

Příčiny alergií vidí lékaři v dědičnosti - dítě alergika má mnohem větší pravděpodobnost, že touto poruchou imunity onemocní, než dítě zdravých rodičů. Na vině je i nezdravé životní prostředí - smog, kouření, nevhodné vytápění, nedostatečné větrání. Svůj vliv má i nezdravý životní styl plný stresu, nesprávný jídelníček a nedostatek pohybu. Vědci také zvažují, zda vznik onemocnění nesouvisí s pobytem v kancelářích, velmi často klimatizovaných. Pozornosti expertů neujde ani souvislost pohlaví a alergií - ukazuje se totiž, že více jí trpí chlapci než dívky.

Podle imunologa Martina Nouzy z pražského Centra klinické imunologie má jednoznačný nárůst alergických onemocnění v rozvinutém světě charakter epidemie, která již několik desítek let alarmuje všechny zainteresované - lékaře, vědce, farmaceutické firmy i celé vlády. Hledají se vysvětlení a nacházejí se, jako i v mnoha jiných případech, v lidské imunitě.
"Vloha pro alergii je vrozená, mechanismy jejích projevů jsou imunitní, ale to, zda se projeví, anebo zůstane jenom genetickou vlohou, závisí na mnoha faktorech, z kterých známe jenom některé. Uvažuje se o vlivu životního stylu.

Svoji vinu možná má i konzumace cizokrajných potravin, některé infekce, jinak užitečné očkování či stres," popisuje Martin Nouza. Nejvíce je však podle něho v posledních letech diskutovaná takzvaná hygienická hypotéza. Ta vychází z imunologických nálezů a zkušeností s tím, že alergie se objevují tam, kde v dětství neproběhly běžné dětské, zvláště střevní infekce.

Hypotéza předpokládá, že růst alergií souvisí se současným způsobem našeho života, bydlením v domech bez bakterií. Vše je vydezinfikované - podlahy, koupelny, WC a vlastně i potraviny. Děti si stále myjí ruce, maminky kontrolují, zda pískoviště, kde si hrají, je čisté. Představa dítěte, které si jako za starých časů vleze do boudy k psovi, který se nikdy nemyl šampónem, je pro většinu rodičů děsivá. Přitom se ale ukazuje, že děti, které prodělaly nějaké infekční nemoci nebo vyrostly na farmách, mívají méně ekzémů a vyskytuje se mezi nimi podstatně méně astma.

Co neporazí, to posílí
Vít Petrů, alergolog z Nemocnice Na Homolce, tyto úvahy vnímá spíše jako myšlenku, která se snaží najít odpověď na otázky, proč těch alergií tolik přibývá. "Něco na tom bude, ale bylo by chybou, kdybychom začali "léčit" alergii tím, že bychom snižovali hygienický standard domácností nebo kupovali alergickým nemocným domů zvířata," vysvětluje Vít Petrů. Připomíná také , že i v Česku existují významné zkušenosti podporující poznatek, že kontakt s infekcí ovlivňuje imunitní reakci organismu tak, že se snižuje tvorba alergických protilátek.

V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě lékaři uměle osidlovali střevo nedonošených dětí určitým typem neškodných bakterií za účelem ochrany před bakteriemi škodlivými. "Když tuto populaci vyšetřili po mnoha letech v dospělosti, zjistili, že u těchto lidí je výskyt alergií podstatně menší než u ostatních," popisuje Vít Petrů. Celá problematika je podle něho ale příliš složitá na to, aby se daly udělat jednoduché a jasné závěry.

Přesvědčivých důkazů podporujících platnost "teorie hygieny" opravdu není mnoho. Nicméně prestižní lékařský časopis Journal of Allergy and Clinical Immunology nedávno zveřejnil studii provedenou ve státě Michigan ve Spojených státech. Ta dává odpůrcům přehnané hygieny za pravdu. Výsledky tamějších pozorování se dají vyložit tak, že pokud imunitní systém není včas "zaměstnán" nějakou infekcí, vede to později k jeho přemrštěným reakcím a ke vzniku alergií.
Lékaři se dokonce domnívají, že v tomto směru škodí i přehnaná starostlivost o děti, především o to, aby jejich okolí bylo prosté škodlivých mikroorganismů.

Christine Johnsonová ze Zdravotní služby Henryho Forda v Detroitu studovala se svými kolegy zdravotní záznamy 835 dětí. Zjistila zajímavé souvislosti. U celé poloviny dětí, které během prvního roku svého života neměly horečku, se do sedmi let jejich věku vyvinula alergie. U těch dětí, které prodělaly jednou horečku, se do sedmi let alergie nebo přecitlivělost na nějakou látku vyvinula již jen v necelé polovině případů.

Ve skupině dětí, které prodělaly horečnaté onemocnění dvakrát nebo vícekrát, klesl počet alergiků na pouhých 31 procent. Sama Christine Johnsonová to komentuje slovy: "Byli jsme těmito výsledky zcela zaskočeni."

Procento mladistvých, kteří v Evropě onemocněli alergií za rok (v procentech):
Británie 32,2
Irsko 29,1
Česko 16,7
Malta 16
Finsko 16
Německo13,8
Francie 13,5
Švédsko 12,9
Belgie 12
Rakousko 11,6
Estonsko 10,8
Španělsko 10,3
Portugalsko 9,5
Uzbekistán 9,2
Itálie 8,9
Polsko 8,1
Rusko 4,4
Řecko 3,7
Gruzie 3,6
Rumunsko 3
Albánie 2,6

Pramen: Světová zdravotnická organizace (WHO) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (UZIS)